Česko (Česká republika)
Jednoho chladného zimního dne jsme se zastavili v dílně ve městě Řešov v Polsku. A dali se do řeči s Michalem Hajdukem ze společnosti PPKS MAN, autorizovaného prodejce nákladních vozů MAN. Michalovi je 34 let a je technickým poradcem, má 8 let zkušeností v oboru a jeho koníčkem je restaurování starších vozů.
Proč ses pustil do restaurování starých vozů?
Důvodů je hned několik, ale především si myslím, že staré vozy mají duši. Každý z nich má svou jedinečnou historii a v minulosti zažil dobré i špatné časy. Možnost vrátit je zpět do provozu je pro mne fascinující a přináší mi uspokojení. Když je projekt dokončen a já se chystám na první zkušební jízdu, může se stát cokoliv! Cítím to od starých vozů jako výzvu a je to pro mne velmi vzrušující.
Je pro tebe restaurování vozů odpočinkem a cítíš to jako dobíjení baterek při tvém náročném životě?
Myslím, že člověk musí mít pro takovou práci tu správnou náladu a správný přístup. Během projektu jsem po většinu času uvolněný a vychutnávám si práci se skutečnými vozy, ne jako v případě dnešních vozů plných plastů. Někdy se to ale samozřejmě může zvrtnout v noční můru, když se vrší nezdar za nezdarem. V takovém případě práci obvykle přeruším a vrátím se k ní, když zase dostanu inspiraci.
Plánuješ nějaké změny ve svém pracovním životě? A pokud ano, proč?
Začínal jsem s marketingovým vzděláním a pracoval pro společnost MAN jako technický poradce zákazníků. Ve svém volném čase se stávám mechanikem a lakýrníkem. V současné době získávám každý den takovou řadu zkušeností, že necítím potřebu nic měnit, vždy pracuji na něčem novém.
Vzpomeneš si na první věc, která vzbudila tvůj zájem o auta?
Auta miluji od malička. V 6 letech jsem onemocněl nevyléčitelnou nemocí zvanou „Citrofilie“. Způsobil to můj táta. Koupil tehdy „kosmický“ vůz, Citroën BX s futuristickou palubní deskou a hydropneumatickým pérováním. Během let se ta nemoc ještě zhoršila a já jsem se do té značky zamiloval. Po modelu BX přišel model XM, což byl první vůz, na němž jsem se začal učit být mechanikem.
Co tě motivovalo k tomu, aby ses stal technickým poradcem pro nákladní vozy a současně mechanikem pro staré osobní vozy?
Můj profesní život i můj koníček byly vždy spojeny s automobilovým průmyslem. Díky tomu, že pracuji jako poradce zákazníků v servisu MAN, mám skutečně uspokojující profesní kariéru. Rád pracuji s lidmi a řeším spoustu věcí a problémů mezi dílnou a koncovými zákazníky.
Co bylo to nejcennější, co ses zatím v praxi naučil?
Ať pracuji se zákazníky nebo s auty, každý den se naučím něco nového. Nepřestává mne překvapovat ta široká řada témat, se kterými se denně setkávám. A toto překvapení mi připomíná, že nikdy nesmíš zapomínat na pokoru.
Jakou radu bys dal ostatním profesionálům nebo nadšencům do aut?
Nikdy nedělej nic, co nechceš dělat srdcem a naplno.
Jaké jsou technicky nejnáročnější úkoly, se kterými se v dílně setkáváš?
Pro mne je při restaurování aut nejnáročnějším úkolem dodržet originalitu a získat nezbytné díly, které jsou často teoreticky již nedostupné.
Jak k řešení takových těžkých úkolů nebo problémů přistupuješ?
Věřím, že nic není nemožné! Proto je pro mne nejdůležitější vždy zachovat klid a sebekázeň. Pokud to dokážeš, pak se nakonec problém sám vyřeší.
S jakými technickými potížemi se budeme setkávat v příštích 10 letech?
Co vidím jako největší výzvu pro příštích 10 let? Dokončit všechny projekty, které začnu!
Jak důležité je technické vzdělání pro příští generaci techniků a mladé lidi obecně?
Vzdělávání budoucí generace mechaniků je naprosto zásadní. Požadované dovednosti automobilových mechaniků se s vývojem oboru velmi rychle mění. Podle mého názoru se tempo změn zvyšuje, což znamená, že dobře vyškolení mechanici s aktuálními znalostmi a dovednostmi budou stále důležitější.
Co je tvůj nejsilnější zážitek z autoservisu a proč?
Mým nejsilnějším zážitkem bylo restaurování ještě celkem nového, ale velmi speciálního vozu. Byl to Citroën Xantia V6 ve verzi ACTIVA. Od roku 1999 až dodnes je to nejrychlejší auto v losím testu v historii. Po dokončení projektu a pouhý den předtím, než měl být vůz prodán zákazníkovi, jsem nezvládl řízení a s vozem havaroval. Auto se třikrát převrátilo a já jsem si pouze zlámal dva nehty. Byla to pro mne velká lekce z pokory a určitě nezapomenutelný zážitek... Dnes jsem mnohem opatrnější.
A nakonec, jaké je tvé auto snů a proč?
Mé auto snů? Každý den je jiné! Auta tak miluji a tolik mne fascinují, že každý den objevím něco zajímavého u dalšího vozu. Kdybych mohl, chtěl bych je mít všechny, aspoň na chvilku.
